MUSEum+ podalo žádost o dotaci z operačního programu Spravedlivá transformace. Vysoké pece 4 a 6 v Dolní oblasti Vítkovice chce proměnit na moderní industriální muzeum podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Podání žádosti o dotaci předcházelo podepsání memoranda s vlastníkem pecí, společností Vítkovice, a. s., o společné vůli k prodeji. Pokud MUSEum+ s žádostí uspěje, vysoké pece během roku 2024 vykoupí a zahájí jejich transformaci. V roce 2028 by pak nové muzeum mělo přivítat první návštěvníky.
MUSEum+, Industriální muzeum v Ostravě dokončilo první zásadní krok ke vzniku své expozice. Ta vznikne na ploše téměř 5000 m2 ve vysokých pecích 4 a 6 v Dolní oblasti Vítkovice. Kurátoři a kurátorky muzea nyní odevzdali koncepci, která shrnuje její základní myšlenky. Tou hlavní je, že příklady z minulosti průmyslu mají sloužit k pochopení toho, jak funguje průmysl dnes a jak se může vyvíjet do budoucna. Muzeum se proto chce soustředit na fenomény, které se od 19. do 21. století ve své důležitosti nemění, ať už je to potřeba inovací a promyšlených investic, jasná vize a podpora státu či péče o zaměstnance.
Koncepci expozic, která je zveřejněna na webu MUSEa+, připravoval kurátorský tým v průběhu roku 2024 ve složení Květa Jordánová, Lenka Barišová a Anna Šmehilová pod vedením Jakuba Jareše. Jako metodická podpora byli najati zkušení autoři interpretačních strategií Ladislav Ptáček a Kristýna Pinkrová.
Vítkovice jako odrazový můstek
„Vycházeli jsme z minulosti Vítkovických železáren, jejichž historie je díky vývoji napříč několika politickými, hospodářskými i energetickými režimy fascinující. Je to zároveň skvělý odrazový můstek pro přemýšlení o tom, v jaké situaci je průmysl dnes,“ vysvětluje vedoucí kurátorů Jakub Jareš.
Koncepce expozic je rozdělena do sedmi tematických částí. První se soustřeďuje na historii Vítkovických železáren, druhá na proměny technologií, třetí na environmentální souvislosti průmyslu, čtvrtá na sociální podmínky (bydlení, zásobování, platy ad.) a proměny práce, pátá na vzdělávání a inovace a šestá na otázky spjaté se současným směřováním (nejen) českého průmyslu. Poslední část je věnována samotné národní kulturní památce, v níž bude muzeum sídlit.
Domácí i zahraniční inspirace
Koncepce byla několikrát připomínkována externími odborníky. V květnu a říjnu 2024 proběhla dvě celodenní setkání s památkáři, muzejníky, historiky a odborníky na prezentaci. Další zpětné vazby byly zpracovány písemně. V říjnu a listopadu 2024 proběhlo hodnocení s pomocí ohniskových skupin s vybranými cílovými skupinami (rodiny s dětmi v Ostravě; kulturní turisté v Brně).
Za inspirací a kvůli konzultacím vyjížděli kurátoři a kurátorky také do zahraničí, případně pozvali zahraniční hosty do Ostravy. „Navštívili jsme průmyslová i městská muzea v Berlíně, Lodži a Chemnitz a nedávno také památku UNESCO, vysoké pece v sárském Völklingen. Zároveň za námi do Ostravy přijeli dva experti z Polska, včetně ředitele muzea hutnictví v Chorzowě,“ vysvětluje kurátorka Lenka Barišová.
Výsledkem práce kurátorů je obsáhlá Interpretační strategie a koncepce expozice, které budou sloužit jako podklad pro výběrové řízení na dodavatele architektonické studie a návrhu kreativního řešení expozice. V průběhu roku 2025 zároveň bude kurátorský tým pracovat na prohlubování těchto materiálů do většího detailu.
Z posudků koncepce expozic:
„Rozumím plánu expozice jako námětu, jak překročit rozměr regionu a dodat Ostravsku instituci, která by byla čerstvá svým myšlením od začátku do konce. Domnívám se, že taková ambice má v daném případě velký smysl a že může k Ostravě připoutat širokou pozornost. (…) Tón expozice by měl být minimálně evropský. (…) Domnívám se, že nemá smysl mít nižší než tuto ambici.“ Pavel Kosatík, spisovatel a scénárista
„Celé 20. století zde můžeme mít na dlani díky železárnám jako rozcestníku k fungování státu, průmyslu, bydlení, práci, pracovním podmínkám, bezpečnosti práce, penězům, vztahům mezi muži a ženami, fungování rodiny, životnímu prostředí a krajině, plánování města, nakládání se zdroji a s odpady. Vše jsou to záležitosti, které jsou pro nás dnes i v budoucnu podstatné.“ Ivo Bystřičan, dokumentarista, autor televizní série Industrie
„Vzájemná provázanost témat je jednou z největších předností návrhu. Díky propojení historického, technického a environmentálního rozměru se ukazuje, jak jsou průmyslové činnosti složitě propojeny se sociálními a ekologickými systémy. (...) Závěrem lze říci, že MUSEum+ má příležitost nově definovat způsob, jakým se průmyslová muzea věnují historii a současným otázkám, a učinit tak z průmyslové minulosti Ostravy živý příběh, který osloví jak místní, tak zahraniční návštěvníky.“ Yael Eilat van Essen, kurátorka a VŠ pedagožka, Holonský technologický institut, Izrael
„Teze koncepce stálých expozic jsou kvalitně zpracované. Z odborně historického hlediska záměr zřízení Industriálního muzea v Ostravě je věcně i koncepčně odůvodněný a bude regionu nepochybným přínosem.“ doc. Jakub Rákosník, historik, proděkan FF UK